Babiš kontra poslanci
Jedna z posledních myšlenek ministra zacílila na parlament. Hovoří o snížení počtu členů poslanecké sněmovny na polovinu v zájmu vyšší efektivnosti jednání. Samozřejmě vyvolala velkou nevoli a mnoho podrážděných reakcí. Je to ryzí populismus, omezení demokracie, omezování svobodné diskuze, cesta k většinovému volebnímu systému, autokracii apod. Dokonce jsem zaslechl něco o cestě k severokorejskému modelu.
Máme skutečně příliš mnoho poslanců? Anebo naopak příliš málo? Zkusme si odpovědět porovnáním se sousedy cestou počtu obyvatel na jednoho poslance:
Stát | ||||
---|---|---|---|---|
Česko | 200 | 200 | ||
Slovensko | 150 | 291 | ||
Maďarsko | 199 | 246 | ||
Rakousko | 183 | 227 | ||
Polsko | 460 | 126 | ||
Německo | 630 | 82 |
Počty obyvatel: http://www.mapaevropy.com/stredni-evropa
Počty členů dolních komor parlamentů: Wikipedia
Již první pohled přináší několik zajímavostí. Máme méně poslanců než nejbližší sousedé s řádově stejným počtem obyvatel. Bývalé státy východního bloku mají poměrně mnohem více poslanců než my. Rakousko jich má také více, ale ne o tolik. Přímo opačná situace je u velkých států, ty vystačí s podstatně štíhlejšími dolními komorami. Polský Sejm je štíhlejší o 40% a německý Spolkový sněm dokonce o 60%.
Pravděpodobně budu za svůj názor peskován, ale mám pocit, že omezení diskuze by českým poslancům prospělo. Čas od času nakouknu do sněmovny okem televizní kamery, abych zjistil, že vše běží ve svých, zaběhnutých kolejích. Vzájemné urážky, propíraní osobních animozit, občas vztyčený prostředníček a vzájemné obviňování ze lhaní. Lhaní, to je kapitola sama pro sebe. Dva ústavní činitelé se navzájem obviní ze lži. Logicky nám z toho vypadne, že jeden z nich je lhář. A lže-li jeden…
V konečném důsledku ani tak nejde o počet poslanců a dokonce ani o kulturu parlamentní debaty. Hlavním úkolem poslanců je vytvořit v České republice legislativní prostřední umožňující slušný a klidný život všem obyvatelům a podnikatelům. A to se jim bohužel nedaří.
Ke každému zákonu množství výjimek, myriády pozměňovacích návrhů schopných udělat z dobře míněného zákona života neschopný paskvil. Už i právní kanceláře musí být specializovány, protože nejsou schopny obsáhnout českou džungli paragrafů. K tomu zákopová válka mezi opozicemi a koalicemi. Říká se, že politika je umění možného. Politici však připomínají děti v mateřské škole, které když mají pocit, že jim někdo ubližuje, utíkají za paní učitelkou žalovat. Poslancům paní učitelku nahrazuje Ústavní soud. Opozice utíká pod jeho ochranná křídla takřka pokaždé, když je schválen zákon, který se jí nelíbí. Nu a pak si všichni stěžují, že Ústavní soud si hraje na třetí komoru parlamentu. I když ho do této role pasují oni sami.
Osobně se domnívám, že většinový volební systém je do určité míry spravedlivější. Není v něm prostor pro neplnění předvolebních slibů s odkazem na koaliční strany. Na druhé straně mám z něho strach, speciálně v českém prostředí. Nevěřím ani standardním politickým stranám. Mnohé sněmovní výroky, a to napříč politickým spektrem, naznačují až přehnaně důsledné využívání prakticky neomezené moci. A ta, jak známo, chutná.
Těším se na dobu, kdy si vládní a nevládní politici přestanou jít po krku. Společně budou hledat tu nejlepší cestu nelehkými časy. Optimální řešení nesnášejí extrémy, což může vadit jak některým politickým stranám, tak některým politikům.
Jaromír Dvořák
Bajka o třešňové aleji, kosákovi a kotěti
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jaromír Dvořák
Jmenovat či nejmenovat?
Dnes ministra životního prostředí, včera ministra zahraničních věcí a zítra předsedu vlády? Nejde o osobní spor Miloše Zemana s Petrem Fialou. Kterýkoliv z budoucích nejvyšších ústavních činitelů může řešit totožnou situaci.
Jaromír Dvořák
Okurková sezóna 2022: Vyhrazeno zelinářům
Léto, ba ani podzim a zima nebudou nudné. České učitelky se mohou koupat na Jadranu bez obav z útoku žraloka, nikoliv však v Rudém moři u Egypta. Stejně tak žurnalisté nemusí mít strach o nedostatek munice pro ostrá pera.
Jaromír Dvořák
Letní ticho před podzimní bouří
Znám několik druhů tich, za nejhorší považuji to, které zvěstuje blížící se nepohodu. Nevím jak kdo, ale v kostech cítím podzimní bouře, snad ne tornáda
Jaromír Dvořák
Aféry mého STAN
Vtipný povídkový film ze 70. let nesl název „Aféry mé ženy“. Všechny skončily happy endem, dokonce i červená nit vinoucí se všemi příběhy. V případu Starostů a nezávislých si dobrým koncem vůbec nejsem jist.
Jaromír Dvořák
Revitalizace dluhových pastí
„Času je málo a voda stoupá“, kniha s fascinujícím popisem záchrany tisíců zvířat před utonutím. Jejich domov se měl stát dnem 870 čtverečních mil rozlehlé přehrady v Surinamu. Její napouštění přimělo svět k záchranné akci.
Jaromír Dvořák
Začátek konce televizní reklamy?
Povinné sledování reklamních bloků na televizi Prima. Z podhoubí podnikatelské demokracie nenápadně vyrůstá Orwellovský svět. Kam se hrabou příkazy a zákazy komunistického režimu, jehož moc sahala „pouze“ ke dveřím bytu.
Jaromír Dvořák
Kam kráčíš, inflace?
Sviť, Fialo, sviť, na cestu posviť. Zarúbaná cestička dvoucifernou inflací. Všechny hříchy minulosti se dnes navrací. Koalice, opozice kdo démona zkrotí? Nápadů mají na tisíce. Otázkou je, kdo bude pro a kdo proti.
Jaromír Dvořák
Kulhají nám, kulhají olympijské ideály
V žádném případě nemyslím zneužívání olympijské myšlenky politickou propagandou. Příklad premianta, nacistického Německa v Berlíně 1936, ochotně následují mnozí, nejen pořadatelé sportovního svátku pod pěti kruhy.
Jaromír Dvořák
Nuda a kyvadlo
Nuda v Brně možná byla před 19 lety v době natáčení stejnojmenného filmu. Dnes o nudě nemůže být žádná řeč. O zábavu máme postaráno díky zákonodárcům. Potřebují jednat 23 hodin v celku, aby schválili program zahajované schůze.
Jaromír Dvořák
Maximalistický minimalismus: Z nouze ctnost?
S bydlením bývá potíž. A když se, dají-li stát a hypotéční bankéři, konečně dočkáme vlastního, tak jen proto, abychom vstoupili do bludiště zařizování plného pastí a pastiček.
Jaromír Dvořák
Srdce Evropy na roztržení?
Po 77 letech a opět podle šablony demarkační linie dělící koncem II. světové války Evropu na Stalinovu rudou říši a zbytek Evropy. Údajně nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Obávám se, že Rusko to právě zkouší.
Jaromír Dvořák
Herkulovský úkol pro "fialovou" vládu
V zapomenuté české filmové komedii „Jak se krade milion“ řeší hrdina problém, jak ukradený obnos utratit. Nová vláda má jiný problém. Jak „ukrást“ 80 miliard ze schodku státního rozpočtu tak, aby koza nechcípla.
Jaromír Dvořák
Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi...
Odjakživa přisuzujeme zrcadlům magické vlastnosti, kouzelnou moc. Lákají nás a současně děsí, tušíme v nich potenciální bránu do jiných, snad lepších, světů. A to přestože jim věda vidí až do morku kosti.
Jaromír Dvořák
O důvěře a důvěryhodnosti
Vzácné to bylinky. Podobně jako sůl nevyvažitelné ani zlatem ani drahým kamením. Bez soli to nejde v kuchyni, bez nich pak v životě. Osobním, ještě více v rodinném a nejvíce ve společenském.
Jaromír Dvořák
Být či Byt?
Bydlení, bydlení, to je těžká věc. Zejména musí-li se člověk zadlužit i na třicet let, téměř na celý svůj produktivní život. Aneb kterak při budování demokratické společnosti proměnit základní lidskou potřebu v luxusní zboží.
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1277x
Pisálek marketingových textů na volné noze s počítačovou, bankovní a ekonomickou minulostí.
Více na www.dvorakja.cz