Právní stát v českém pojetí
Otázka zní, zda skutečně žijeme v právním státě. Otcové zakladatelé současné demokracie jsou přesvědčeni, že ano a s pýchou nadýmají své hrudi jako farizejští holubi. Pravda všechny nezbytné atributy právního a demokratického státu jsou zřízeny. Svobodně volený dvoukomorový parlament, nezávislý soudní systém zastřešený Ústavním soudem, vládu i prezidenta republiky dokonce voleného přímo občany. Ale také hydru byrokracie a legislativní smršť pozvolna rozleptávající důvěryhodnost v demokracii i demokratické instituce.
Jen pro ilustraci, jako poznámku pod čarou, několik pozastavení.
První u stavebního zákona a černých staveb. S neúprosnou pravidelností média informují o černých stavbách Stavebník staví bez řádného povolení, úřad si s ním dopisuje tak dlouho, až je stavba dokončena a užívána bez kolaudace. Nejčastěji příběh končívá dodatečnou legalizací stavby. Jsou jich desítky a stovky, možná tisíce. Jistě si každý vzpomene na některou ze známých kauz či ze svého bezprostředního okolí. Jedna z posledních má obzvlášť pikantní příchuť. Tuším na Pardubicku byla taková stavba legalizována a majitel dnes útočí na městský úřad, že parkové úpravy v sousedství jeho pozemku ruší jeho kruhy a byly provedeny v rozporu s územním plánem. Právníci mají co dělat a platnost přísloví „Pro dobrotu a žebrotu“ je opět potvrzena.
Skutečně musí být atributem právního státu neschopnost právo vynutit?
Druhé pozastavení u ilegální technopárty. Poslední dny letošního července, počátek klidného večera. Chyba lávky. Během několika hodin obsadí soukromé pozemky několik tisíc techno nadšenců, rozbalí aparatury a divoká jízda začíná. Samozřejmě nepovolená a neohlášená. Lidé žijící v okruhu 15 kilometrů mají po klidném spánku. Policie je na místě, ale pouze monitoruje. Přitom je nad slunce jasnější, že v zárodečném stavu bylo možné akci ukončit. Policejním vývěsním štítem je heslo „Pomáhat a chránit“. Člověk se nemůže ubránit dojmu, že v tomto případě chránila technaře a ne spořádané občany. Vkrádá se nepříjemná otázka: Jak nás chce ochránit před skutečným nebezpečím? Například přijde-li několik tisíc běženců…
Občánku, a co teď? Skutečně musí být atributem právního státu neschopnost ochránit své občany?
Třetí a poslední pozastavení tentokrát u (na?) železničním přejezdu. Před pár dny uplynuly dva roky od tragické srážky Pendolina s kamionem na železničním přejezdu ve Studénce. Řidič nerespektoval výstražná znamení a na přejezd vjel. Od té doby čas od času televizní reportéři navštíví nějaký přejezd a natáčí reportáž ukazující auta i chodce, jak bez skrupulí ignorují nejen výstražná znamení, ale také závory. Objíždění spuštěných závor je oblíbeným adrenalinovým sportem mnoha motoristů. Jen zázrakem nepřibývá katastrof velkého rozsahu. Jen tu a tam vyhasnou životy pasažérů osobního auta a několik pasažérů vlaku přijde k lehkému zranění. Při dnešních technických možnostech je s podivem, že stát nedokáže nebezpečný zlozvyk vymýtit. Prostředky na to bezpochyby má.
Skutečně je právní stát natolik svázán právem, až se stává neakceschopným? Nebo je to ještě horší: Neznalost, neochota a nedostatek vůle lidské i politické strkat prsty do něčeho, kde neleží politické body?
Jaromír Dvořák
Bajka o třešňové aleji, kosákovi a kotěti
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jaromír Dvořák
Jmenovat či nejmenovat?
Dnes ministra životního prostředí, včera ministra zahraničních věcí a zítra předsedu vlády? Nejde o osobní spor Miloše Zemana s Petrem Fialou. Kterýkoliv z budoucích nejvyšších ústavních činitelů může řešit totožnou situaci.
Jaromír Dvořák
Okurková sezóna 2022: Vyhrazeno zelinářům
Léto, ba ani podzim a zima nebudou nudné. České učitelky se mohou koupat na Jadranu bez obav z útoku žraloka, nikoliv však v Rudém moři u Egypta. Stejně tak žurnalisté nemusí mít strach o nedostatek munice pro ostrá pera.
Jaromír Dvořák
Letní ticho před podzimní bouří
Znám několik druhů tich, za nejhorší považuji to, které zvěstuje blížící se nepohodu. Nevím jak kdo, ale v kostech cítím podzimní bouře, snad ne tornáda
Jaromír Dvořák
Aféry mého STAN
Vtipný povídkový film ze 70. let nesl název „Aféry mé ženy“. Všechny skončily happy endem, dokonce i červená nit vinoucí se všemi příběhy. V případu Starostů a nezávislých si dobrým koncem vůbec nejsem jist.
Jaromír Dvořák
Revitalizace dluhových pastí
„Času je málo a voda stoupá“, kniha s fascinujícím popisem záchrany tisíců zvířat před utonutím. Jejich domov se měl stát dnem 870 čtverečních mil rozlehlé přehrady v Surinamu. Její napouštění přimělo svět k záchranné akci.
Jaromír Dvořák
Začátek konce televizní reklamy?
Povinné sledování reklamních bloků na televizi Prima. Z podhoubí podnikatelské demokracie nenápadně vyrůstá Orwellovský svět. Kam se hrabou příkazy a zákazy komunistického režimu, jehož moc sahala „pouze“ ke dveřím bytu.
Jaromír Dvořák
Kam kráčíš, inflace?
Sviť, Fialo, sviť, na cestu posviť. Zarúbaná cestička dvoucifernou inflací. Všechny hříchy minulosti se dnes navrací. Koalice, opozice kdo démona zkrotí? Nápadů mají na tisíce. Otázkou je, kdo bude pro a kdo proti.
Jaromír Dvořák
Kulhají nám, kulhají olympijské ideály
V žádném případě nemyslím zneužívání olympijské myšlenky politickou propagandou. Příklad premianta, nacistického Německa v Berlíně 1936, ochotně následují mnozí, nejen pořadatelé sportovního svátku pod pěti kruhy.
Jaromír Dvořák
Nuda a kyvadlo
Nuda v Brně možná byla před 19 lety v době natáčení stejnojmenného filmu. Dnes o nudě nemůže být žádná řeč. O zábavu máme postaráno díky zákonodárcům. Potřebují jednat 23 hodin v celku, aby schválili program zahajované schůze.
Jaromír Dvořák
Maximalistický minimalismus: Z nouze ctnost?
S bydlením bývá potíž. A když se, dají-li stát a hypotéční bankéři, konečně dočkáme vlastního, tak jen proto, abychom vstoupili do bludiště zařizování plného pastí a pastiček.
Jaromír Dvořák
Srdce Evropy na roztržení?
Po 77 letech a opět podle šablony demarkační linie dělící koncem II. světové války Evropu na Stalinovu rudou říši a zbytek Evropy. Údajně nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Obávám se, že Rusko to právě zkouší.
Jaromír Dvořák
Herkulovský úkol pro "fialovou" vládu
V zapomenuté české filmové komedii „Jak se krade milion“ řeší hrdina problém, jak ukradený obnos utratit. Nová vláda má jiný problém. Jak „ukrást“ 80 miliard ze schodku státního rozpočtu tak, aby koza nechcípla.
Jaromír Dvořák
Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi...
Odjakživa přisuzujeme zrcadlům magické vlastnosti, kouzelnou moc. Lákají nás a současně děsí, tušíme v nich potenciální bránu do jiných, snad lepších, světů. A to přestože jim věda vidí až do morku kosti.
Jaromír Dvořák
O důvěře a důvěryhodnosti
Vzácné to bylinky. Podobně jako sůl nevyvažitelné ani zlatem ani drahým kamením. Bez soli to nejde v kuchyni, bez nich pak v životě. Osobním, ještě více v rodinném a nejvíce ve společenském.
Jaromír Dvořák
Být či Byt?
Bydlení, bydlení, to je těžká věc. Zejména musí-li se člověk zadlužit i na třicet let, téměř na celý svůj produktivní život. Aneb kterak při budování demokratické společnosti proměnit základní lidskou potřebu v luxusní zboží.
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1277x
Pisálek marketingových textů na volné noze s počítačovou, bankovní a ekonomickou minulostí.
Více na www.dvorakja.cz